Kajmany

Jan Mládek, Ekonom, 13.6.2002

Když jsme všechny klíčové hráče pro záchranu IPB dotlačili k jednacímu stolu dne 15. června 2000, bylo již málo času a důvěry na zvládnutí kooperativního řešení, vzpomíná vyjednavač za stát, bývalý první náměstek ministra financí Jan Mládek.

Nucená správa IPB vyhlášená Českou národní bankou dne 16. června 2002 vyvolává stále mnoho vášní. Ty se opět rozhořely poté, co firma J. P. Morgan odhadla ztrátu vytvořenou bankou ke dni nucené správy na téměř 70 miliard Kč. Tedy jinými slovy vedení banky ve spolupráci s Nomurou prodělalo ve velkém stylu dvě miliardy amerických dolarů! Necítím se kompetentní posoudit, kolik z této ztráty připadá na vrub špatného řízení banky, kolik na vrub špatné “corporate governance” ze strany vlastníků, kolik bylo cenou za to, že IPB byla vlajkovou lodí na financování ekonomických experimentů prof. Václava Klause a kolik ze ztráty bylo způsobeno necitlivou regulací ze strany ČNB. Chtěl bych však učinit několik postřehů člověka, který mezi počátkem roku 2000 a 15. červnem 2000 měl za úkol přivést zúčastněné strany k jednacímu stolu. Byla to snaha nalézt kooperativní řešení, které by stálo oněch 70 miliard korun objektivní ztráty a nebylo zatíženo dalšími náklady, které nutně vyvolává nucená správa. Toto formální jednání se podařilo zorganizovat až den před nucenou správou, tedy 15. června 2000 odpoledne v budově IPB na Senovážném náměstí. Prvním problémem pro stát v rámci krize kolem IPB byla otázka, s kým vlastně jednat.

Read the rest of this entry »

V této příloze si můžete prohlédnout úředně ověřenou kopii tzv. Nemethovy smlouvy, tedy smlouvy, na jejímž základě má JUDr. Nemeth uplatňovat pohledávku za IPB/ČSOB. Originál této smlouvy nebyl nikdy předložen a ČSOB tedy zastává názor, že vůbec neexistuje. Z razítka notáře na poslední straně je zřejmé, že ověření bylo provedeno na základě nespojitých listů!

Nemethova smlouva

PETR BLAŽEK, Ekonom, 13.6.2002

Končí nucená správa IPB a účet za padlého finančního lva je vystaven. Potopily banku Kajmany? Libor Procházka tvrdí, že ji měly zachránit. Nedal se vyjednat smírný konec s Nomurou? Jan Mládek říká, že na to už nebylo dost času ani důvěry. Proč se ocenění tak děsivě liší? Ekonom se to pokusil zjistit.

Kdo se tak příšerně spletl? To byla otázka, která visela ve vzduchu od chvíle, kdy na veřejnost začaly prosakovat zvěsti o dvousetmiliardovém rozdílu, který vykázaly dvě různé firmy oceňující IPB v prvním kole. Takový rozdíl přece musí být důsledkem zásadně odlišného přístupu! Ukázalo se však, že oba znalci vyšli ze stejných předpokladů. Třetí, rozhodující ocenění se pak ocitlo v polovině mezi těmi předchozími. Tři tak rozdílné výsledky – jak se to mohlo stát? Nejvíc emocí vzbudilo ocenění HSBC, znalce najatého nuceným správcem IP banky. Renomovaná britská investiční banka tvrdí, že cena IPB byla čtyřicet miliard korun. Kdyby IPB skutečně měla cenu 40 miliard k datu svého prodeje, proč ji ČSOB dostala zadarmo? A proč stát naopak očekává, že špatné úvěry, které z IPB přecházejí do Konsolidační agentury, mohou přinést až stomiliardovou ztrátu? Očekávaný dopad na stát a odhad HSBC tedy mají rozdílné znaménko a rozdíl činí 140 miliard. Jak vůbec v HSBC dospěli ke kladnému číslu, navíc tak vysokému? HSBC při svém ocenění předpokládá, že IPB je fungujícím podnikem, o jehož koupi se uchází víc zájemců. HSBC zároveň předpokládala, že zájemce je ochoten doplnit kapitál banky na požadovanou úroveň, protože IPB nesplňovala požadavky ČNB na kapitálovou přiměřenost. HSBC tedy celý podnik IPB oceňuje i s touto kapitálovou injekcí, kterou nakonec od zjištěné hodnoty IPB zase odečte. Read the rest of this entry »

Oldřich Babický, HN, 10.7.2002

Majoritní vlastník zkrachovalé potravinářské skupiny zvažuje, že podá žalobu na stát u mezinárodního tribunálu

Představenstvo zkrachovalé akciové společnosti Tchecomalt Group podalo včera na státním zastupitelství stížnost proti postupu vyšetřovatele z prostějovského oddělení hospodářské kriminality. Ten odložil vyšetřování pozadí konkursu na tuto potravinářskou skupinu. Stížnost podala zároveň i Československá obchodní banka (ČSOB), která byla největším věřitelem Tchecomalt Group. “Policejní rada, který měl případ na starost, je podle našeho názoru vůči ČSOB podjatý, protože v některých pasážích svého usnesení naši banku napadal. Navíc udělal procesní chybu, když současně odložil čtyři trestní oznámení, která proti sobě podalo představenstvo Tchecomaltu a bývalý konkursní správce Pavel Tomčala,” vysvětlil Vít Krejčiřík z ČSOB. Vyšetřovatel se podle ČSOB důkladně nezabýval ani obviněním, že někdejší konkursní správce Tomčala poškodil věřitele a. s. Tchecomalt Group. “Vůbec se k tomu nevyjádřil a naše argumenty obešel,” uvedl Krejčiřík. ČSOB přitom podle něj předložila vyšetřovateli důkazní materiál, že pochybení správce skutečně vedlo k poškozování věřitelů. Místopředseda představenstva a. s. Tchecomalt Group Tomáš Svoboda řekl, že ze stejných důvodů podalo stížnosti i vedení této potravinářské společnosti. “Vyšetřovatel vůbec nezkoumal některé předložené důkazy,” potvrdil mluvčí současného představenstva Tchecomalt Group Jan Sotona. Prostějovský policejní rada Read the rest of this entry »

Oldřich Babický, HN, 2.7.2002

Současné představenstvo považuje rozhodnutí vyšetřovatelů za skandální

Trestní oznámení v kauze konkursu potravinářského holdingu Tchecomalt Group (TG) byla policií odložena. S tím nesouhlasí ani největší věřitel ČSOB ani současné představenstvo. “Věc byla po provedeném šetření a prověření skutečností odložena, protože nebyly shledány skutečnosti, které by naplňovaly skutkovou podstatu některého z trestných činů,” uvedl k tomu Jiří Šindler, vedoucí skupiny vyšetřování prostějovské policie. Read the rest of this entry »

MF Dnes, 24.6.2002
Někdejší šéf fotbalového svazu František Chvalovský bude asi muset zaplatit soudní výlohy za bývalého náměstka IPB Libora Procházku a kdysi prvního muže Plzeňského Prazdroje Vladimíra Peřinu, které žaluje u arbitráže ve švýcarskému Luganu o dvě miliardy korun. Procházka ani Peřina totiž nezaplatili kauci za proces, bez níž arbitrážní soud nemůže řádně začít. Soud proto určil, aby vstupní poplatek zaplatila společnost Niamares, na niž Chvalovský postoupil práva na žalobu. Předmětem sporu je smlouva mezi Chvalovským, Peřinou a Procházkou, kteří se v srpnu 1998 dohodli na ovládnutí Jihočeských pivovarů. Do dohody však zasáhl majitel IPB – Nomura, která odmítla poskytnutí úvěru, jejž IPB měla na koupi pivovarů zmíněnému trojlístku půjčit. Chvalovský pak IPB, Prazdroj, Peřinu i Procházku prostřednictvím firmy Niamares zažaloval a žádá od nich za zmařenou transakci 2 miliardy korun. Tuto částku odvíjí od hodnoty ochranných známek na jihočeské pivo, jež pivovar vlastní. ČSOB i Prazdroj kauci na rozdíl od bývalých manažerů zaplatily.